neděle 1. března 2015

Darren Shan - ZOM-B

Série: ZOM-B #1
Originální název: ZOM-B
Počet stran: 169
Rok mého vydání: 2015 / originál 2012
Žánr: horor, sci-fi
Nakladatelství: CooBoo

Anotace:

Když se na YouTube objeví první záběry útoků zombií, nikdo jejich pravosti nevěří. I když hrozí, že oživlí mrtví zpustoší celý svět. Avšak pro B je mnohem důležitější, aby přežila na střední škole a vyhnula se svému alkoholickému a tyranskému otci.
Když zombie dorazí k nim do školy, B bude muset rychle najít ještě někoho dalšího, kdo přežil, aby se zachránila. Musí vyměnit školní chodby za ulice vymřelého Londýna a hlavně přežít!



Mé hodnocení:

Jak jistě někteří ví, tak jsem milovník hororů a všelijakých nechutností. Ač tomu tak je, tak žádnou knihu o zombie jsem ještě nečetla (i když na mě v poličce už rok čekají první dva díly knihy The Walking Dead). Jsem ráda, že do (pro mě) nového žánru vstupuji s mým nejoblíbenějším spisovatelem.

Kniha začíná v irském malém městečku, kde se všichni obyvatelé chystají ke spánku. Brian se v noci probudí hlukem, zpočátku si myslí, že sousedé pořádají nějakou párty, ale jakmile se zaposlouchá, všimne si, že nejde o výkřiky veselí, ale o výkřiky čiré hrůzy. Rozhrne závěsy a spatří hromadu zombie, které pojídají vnitřnosti a mozky spoluobčanů. Sejde dolů a vidí, že jeho maminka pojídá mozek otci. Je to mrazivá podívaná, ale Brian zachová chladnou hlavu a z domu uteče. To co vidí na ulici by si nikdo nepřál vidět ani v té nejhorší noční můře. Všude krev, vnitřnosti, nemrtví a mrtví. V tom všem stojí podivný muž a ani se nehne. Brian s nadějí jde k muži a poprosí ho o záchranu. Muž mu pomůže poněkud netradičním způsobem a tolik akce se odehraje v pouze v prologu!

V první kapitole se příběh stočí do Londýna, kde jsou noviny plné útoku zombie v Irsku. Anglie se rozdělí na dva tábory. Lidé, kteří věří, že zombie jsou vážná hrozba a na lidi, kteří si myslí, že jde o promyšlenou reklamu na nějaký nový film. Seznamujeme se s hrdinkou B, která i bez zombie má těžký život. Její otec je rasista a je členem komunity bojující za bílou Británii. Navíc pro ránu nejde daleko, což snáší B i její maminka. B je postupem času ovlivňována rasistickým chováním svého otce. Občas má rasistické chování, občas je na facku, ale jinak to má v hlavě naprosto v pořádku. Líbil se mi její humor, její noční můry a její odvaha se nakonec otci vzepřít. 

Nakonec se zjistí, že útok zombie nebyl podvrh a začíná boj o holý život, který je záhy ukončen hláškou “Pokračování příště”, která mě neskutečně vytočila. Doopravdy potřebuju další díl. Co to jako mělo být za ukončení? Jako obvykle mám nějaké teorie, jak by asi mohla pokračovat celé série, ale já se často mýlím, takže se nechám překvapit.

Kniha by neměla chybět v knihovně žádnému fanouškovi Darrena Shana a i fanoušci zombie budou nadšení. Kniha mě bavila, lehce se četla a přitom byl příběh nervy drásající. Určitě doporučuji. 

Citace:

"Ale tohle je důležité," naléhala máma. "Ti živí mrtví by mohli zaútočit i tady. Musíme vědět, co dělat, Todde."
"B ví, co dělat, viď?" řekl táta a mrkl na mě. A mně se ulevilo, že je pořád ještě ve stavu, kdy dokáže žertovat.
"No jasně," ušklíbla jsem se. "Strčit hlavu mezi kolena a dát svýmu zadku pusu na rozloučenou!"

To video se rozšířilo po internetu už v pondělí ráno, ale v televizi ho poprvé ukázali až večer. Další den z toho byla aféra a v novinách se psalo, že to neměli vysílat, protože tím diváky zbytečně vyděsili. Když jsem to viděla poprvé, taky jsem z toho měla hrůzu. A táta taky, i když to nikdy nepřiznal. Teď už z toho mám jenom legraci. Jako když se poněkolikáté díváte na horor - poprvé je děsivý, ale čím víckrát ho vidíte, tím trapnější se vám zdá.

Ve svých nových, úplně černých teniskách jsem se cítila skvěle. Když jsem je vytáhla z krabice, měly některé části červené a jasně z nich zářilo logo výrobce, ale já jsem všechno pečlivě přemalovala lihovkou. B Smithová nebude nikomu dělat reklamu!

"Nejseš podělanej strachy?" zeptala jsem se.
"A proč jako?" zamračil se.
"Z těch zombií."
"A co s nima?"
"Nejradši mají exoty s velkým mozkem." 
Vinyl se sarkasticky zasmál. "Víš, co mám na tobě nejradši, B?"
"Co?"
"Že jednou chcípneš."
Rozchechtali jsme se, plácli si a vydali se do parku.

Později jsem se potmě vracela sama domů. A bála jsem se zombií? Ale houby. Já jsem přece B Smithová a tohle je můj rajón. To jsem ta, koho by se ty zombie měly bát!


Žádné komentáře:

Okomentovat

Každý komentář potěší. Děkujeme :)